Nezávislé Maledivy

První volený prezident zavedl v zemi mnoho reforem. Ještě ve 40. letech, kdy byl premiérem, zestátnil Didi export ryb. Jako prezident se proslavil svými reformami školství a také podporou ženských práv. Muslimští konzervatisté v Malé ale jeho vládu nakonec svrhli. Během občanských nepokojů, které následovaly, byl Didi ušlapán rozvášněným davem.

Na počátku 50. let byla maledivská politika nejvíce ovlivněna vojenskou přítomností Britů na ostrovech. V roce 1954 byl znovu obnoven sultanát. O dva roky později Spojené království dostalo povolení obnovit bývalou válečnou leteckou základnu na ostrově Gan (na nejjižnějším atolu Addu). Britové získali nájemní smlouvu na 100 let s platbou 2 000 liber ročně.

Ale již v roce 1957 nový premiér Ibrahim Nasir žádal přezkoumání této smlouvy. Snažil se o zkrácení doby nájmu a o zvýšení ročních poplatků. Proti Nasirovi se postavilo v roce 1959 místní separatistické hnutí působící na jižních atolech, které mělo z britské přítomnosti na ostrovech nemalý ekonomický prospěch. Separatistická skupina nakonec přerušila jednání s maledivskou vládou a vyhlásila nezávislý stát, jehož prezidentem se stal Abdulla Afif Didi.

Tento nový stát, nazvaný Spojená republika Suvadian, ale neměl dlouhého trvání. Existoval v letech 1959-1962 a jeho celková populace činila 20 000 obyvatel roztroušených na ostrovech atolu Suvadiva (tento atol byl později přejmenován na Severní a Jižní Huvadu) a také na atolech Addu a Fua Mulaku. V roce 1962 poslal Nasir z Malé dělové čluny s vládní policií na palubě, aby zlikvidovaly separatisty. Abdulla Afif Didi uprchl na Seychely, kde získal politický azyl.

Mezitím, v roce 1960, Maledivy umožnily Spojenému království pokračovat v užívání základny na ostrově Gan po dalších 30 let, s platbou 750 000 liber v období let 1960 až 1965.

V roce 1965 získaly Maledivy se souhlasem britské koruny absolutní nezávislost. Britská vláda však dále užívala základnu na ostrově Gan. V březnu 1968 proběhlo v zemi referendum, ve kterém občané odsouhlasili zrušení sultanátu a vznik republiky.

Druhá republika byla vyhlášena v listopadu 1968. Prezidentem se stal Ibrahim Nasir, který stále více dominoval místní politické scéně. Podle nové ústavy byl Nasir zvolen na čtyřleté období zákonodárným sborem zvaným Majlis. Premiérem byl jmenován Ahmed Zaki.

V roce 1973 byl Nasir zvolen do druhého funkčního období, které podle změněné ústavy trvalo 5 let. Tato změna ústavy byla schválena v roce 1972 pod podmínkou, že premiéra bude také volit zákonodárný sbor Majlis. Roku 1975 byl premiér Zaki svržen nekrvavým pučem a poslán do vyhnanství na vzdálený atol. Svědkové se shodují, že puč byl organizován samotným prezidentem pro kterého představovala vzrůstající popularita Zahirovy politické frakce vážné potíže.

V 70. letech utrpěla maledivská ekonomika vážný otřes, když se zhroutil trh se sušenými rybami na Srí Lance, hlavním exportním místě Malediv. Problém se ještě vyostřil, když se Britové rozhodli v roce 1975 zrušit leteckou základnu na ostrově Gan. Opuštění základny v březnu 1976 bylo provázeno strmým poklesem trhu. Následkem těchto událostí velmi utrpěla popularita Nasirovy vlády. Téměř dvacetileté období jeho vlády náhle skončilo v roce 1978, kdy uprchl do Singapuru i s milióny dolarů ukradenými ze státní pokladny.